Sada 3 zahradnických nástrojů
Škrabadlo, lopatka a zoubkovaná lopatka
20,06 €
Praktický průvodce
Vermikompostování
Obsah průvodce
01Jak začít5▸
02Výběr modelu5▸
03Každodenní péče4▸
05Život s vermikompostérem6▸
Další světy průvodce
Škůdci ve vermikompostéru: jak je poznat a jak se jich zbavit
Na rozdíl od drobných živočichů, které podrobně popisujeme v článku Další obyvatelé vermikompostéru, si některé organismy skutečný zásah z vaší strany zaslouží. Dobrá zpráva: většina z nich má stejnou příčinu — přílišnou kyselost nebo vlhkost — a řeší se tedy stejnými jednoduchými kroky.
Mušky, nejčastější škůdce
Je to zdaleka nejběžnější problém při vermikompostování. Nejprve je třeba pochopit jednu věc: mušky se neobjevují proto, že máte vermikompostér. Poletují už kolem vašich mís s čerstvým ovocem nebo pokojových rostlin — vermikompostér osídlí jen tehdy, když se pro ně stane příjemným prostředím (příliš kyselým nebo příliš vlhkým). Nejlepší prevencí proto zůstává dodržovat rovnováhu mezi kyselostí a vlhkostí.
Jakmile z vermikompostéru začne vylétat zhruba deset mušek, jednejte, místo abyste čekali, až se situace zhorší:
- Pozastavení: do aktivního patra přidejte 2 až 3 polévkové lžíce RegulaWorm nebo drcených vaječných skořápek a poté celý povrch zakryjte pořádnou vrstvou kartonu nastříhaného na malé kousky, v tloušťce 2 až 3 cm — vytvoří se tak skutečná bariéra proti muškám. Na toto patro pak 2 až 3 týdny nesahejte;
- Domácí past: do malé misky nalijte jablečný ocet a kapku prostředku na nádobí. Mušky přiláká ocet a pak je zachytí viskozita prostředku na nádobí;
- Preventivní odpuzovač: potřete vnější stěny vermikompostéru trochou mazlavého mýdla, aby kolem něj mušky přestaly poletovat.
Willyho radaPokud máte vermikompostér venku nebo to léto dovoluje, nechte víko 2 až 3 dny otevřené, i přes noc, aby uniklo co nejvíce dospělých mušek, a poté použijte kartonovou bariéru, která zabrání jejich návratu.
Larvy bráněnky, nápadnější příbuzné
Za stejných podmínek jako mušky — odkrytý čerstvý odpad, příliš kyselé nebo příliš vlhké prostředí — se mohou objevit také larvy bráněnky: jsou větší (až 2 cm), šedavé a mnohem nápadnější než larvy mušek. Nebojte se, vaše červy nenapadají, mohou jim však konkurovat, protože rychle zhltnou velké množství odpadu. Díky své velikosti se dají snadno odstranit rukou; poté použijte stejné kroky jako u mušek (karton, přestávka v krmení), aby se nevrátily.
Mravenci, opačný signál: příliš sucho místo příliš vlhka
Jde o opačný případ než u všech předchozích návštěvníků: mravenci ve vermikompostéru, který stojí nejčastěji venku, obvykle signalizují, že prostředí je spíše příliš suché než příliš vlhké, protože mravence přitahuje sladká potrava a hledají vlhkost. Řešení je čistě fyzické a nevyžaduje žádný přípravek: pod každou nohu vermikompostéru postavte malou nádobku s vodou nebo nohy potřete vazelínou — mravenci se tam už nedostanou. V interiéru je tento problém vzácný.
Drobní červení nebo černí pavoučci, nezaměňujte je s běžnými roztoči
Možná jim říkáte pavoučci, ve skutečnosti jde ale o roztoče, podle druhu červené nebo černé barvy — nemají nic společného s neškodnými roztoči z našeho článku o užitečných drobných živočiších. Tito roztoči mohou doslova pokrýt potravu, když je prostředí příliš vlhké nebo příliš kyselé, a to natolik, že vaši červi odmítají žrát. Pokud jich uvidíte neobvyklé množství, odstraňte napadenou potravu a nechte víko několik dní otevřené, aby podestýlka vyschla: to obvykle stačí k tomu, aby zmizeli.
Vzácnější predátoři: stonožky a ploštěnky
Dva příležitostní návštěvníci napadají přímo vaše červy — v dobře udržovaném vermikompostéru jsou však vzácní. Stonožka, plochá a s jedním párem nohou na každém článku (nezaměňujte ji s neškodnou mnohonožkou, viz náš článek o užitečných drobných živočiších), je predátor, kterého stačí odstranit rukou, pokud na něj narazíte. Dravé ploštěnky, ploší červi, kteří tráví svou kořist přes kůži, jsou ještě vzácnější: pokud nějakou objevíte, je lepší ji co nejdříve ručně odstranit, než čekat, až se rozmnoží.
Šneci, slimáci nebo drobní hlodavci si cestu do vermikompostéru založeného s podestýlkou z nastrouhaného papíru nebo kartonu najdou jen zřídka — mnohem víc je láká klasická venkovní hromada kompostu. Pokud na ně přesto narazíte, stačí je jednoduše odstranit rukou; zejména u hlodavců zůstává nejlepší prevencí nikdy do vermikompostéru nedávat maso ani kosti (viz náš článek Jídelníček žížal), což je tak jako tak základní pravidlo.
Shrnutí
Naprostou většinu škůdců ve vermikompostéru vyřešíte dvěma opačnými, ale vzájemně se doplňujícími postupy: obnovením rovnováhy kyselosti a vysušením prostředí kartonem, když je příliš vlhko (mušky, larvy bráněnky, červení roztoči), nebo naopak omezením přístupu fyzickou bariérou, když problém pramení z příliš suchého prostředí (mravenci). Mějte svůj vermikompostér pod dohledem, jednejte hned při prvních příznacích a tito nevítaní návštěvníci zůstanou spíše výjimkou než pravidlem.
