Neuvěřitelný příběh vermikompostování
Od „střev Země“ až do našich domovů!
Příběh vermikompostování začíná už velmi dávno, dlouho předtím, než byly vynalezeny popelnice a popelářské vozy. Příroda odjakživa recykluje svůj odpad díky nenápadným, ale nepostradatelným pomocníkům: žížalám. Jejich role je natolik zásadní, že ji filozofové a učenci pochopili dávno před námi.
StarověkAristotelés a „střeva Země“
19. stoletíDarwin propadá kouzlu žížal
80. létaRozmach vermikultury
Konec 20. stoletíÚpadek: spalovny a chemická hnojiva
DnesVelký návrat po celém světěVe starověku pozorně zkoumal přírodu řecký filozof Aristotelés. Žížalám dal přezdívku stejně překvapivou jako výstižnou: nazýval je „střevy Země“. Tímto obrazem vysvětloval, že půda jako živý organismus potřebuje žížaly, aby strávila organickou hmotu a zůstala úrodná.
O staletí později, v 19. století, se těmito drobnými tvory nadchl slavný vědec Charles Darwin – známý svou teorií evoluce druhů. Žížalám dokonce věnoval poslední knihu svého života s názvem Vznik ornice činností žížal. Podle něj žádný jiný tvor nesehrál v dějinách života na Zemi tak významnou roli.
Kompostování bylo dlouho přirozenou a každodenní činností. Než se začal svážet odpad, zbytky z kuchyně se jednoduše vynášely na konec zahrady. V té době se ještě nerozlišovaly různé druhy červů: ti, kteří kypří půdu do hloubky, a ti, kteří se živí organickým odpadem na povrchu.
Teprve v 80. letech zažil chov červů, nazývaný vermikultura, skutečný boom. Tato praxe byla tehdy představována jako ekologická, výnosná a snadno zavedená. Mnoho lidí se do tohoto dobrodružství s nadšením pustilo.
Po tomto nadšení však vermikompostování postupně upadlo v zapomnění. Města dávala přednost stavbě spaloven, kde se odpad pálil. Rozvíjelo se intenzivní zemědělství s masivním používáním chemických hnojiv a herbicidů, kvůli nimž žížaly z mnoha půd zmizely. Ani občané si tehdy ještě neuvědomovali význam třídění odpadu: byla to doba „všechno do popelnice“.
V posledních letech se situace zásadně změnila. Tváří v tvář globálnímu oteplování a environmentálním výzvám se mění myšlení lidí. Vermikompostování se vrací ve velkém, protože nabízí jednoduché, místní a účinné řešení. Každý kilogram odpadu, který červi sežerou, je o kilogram méně, který se musí převážet, spalovat a který znečišťuje.
Recyklace doma: vermikompostování dnes
Tato technika se dnes používá po celém světě jako náhrada chemických hnojiv. Na Kubě vyrobila vermikompostovací centra již do roku 2003 přes milion tun přírodního hnojiva. V Indii tuto metodu přijalo téměř 200 000 farmářů. Tento neuvěřitelný příběh nyní pokračuje díky vám: miliony domácností proměňují svůj bioodpad v cennou surovinu přímo doma, pomocí kompostéru… a především vermikompostéru.
