
Jakou ekologickou roli hrají žížaly v naší půdě?
Pod našima nohama, v prvních centimetrech půdy, pracuje stejně nenápadná jako nepostradatelná pracovní síla: žížaly. Zdaleka nejsou jen obyčejnými obyvateli zahrady či kompostu, patří mezi živé organismy, které nejtrvaleji utvářejí úrodnost půdy. Jejich práce, pro většinu z nás neviditelná, přitom podmiňuje zdraví našich zahrad, našich plodin a v širším smyslu i našich ekosystémů.
Tři skupiny žížal, tři zcela odlišné role
Na rozdíl od rozšířené představy nejsou všechny žížaly stejné a neprokazují půdě stejné služby. Odborníci tradičně rozlišují tři hlavní ekologické kategorie:
Epigeické žížaly žijí na povrchu, v opadance z odumřelého listí a rozkládající se organické hmoty. Právě ty, jako například Eisenia, najdeme ve vermikompostéru: jsou rychlé a nenasytné a čerstvý odpad přemění za pouhých několik týdnů.
Endogeické žížaly se pohybují v prvních centimetrech půdy a živí se zeminou, která je již bohatá na organickou hmotu. Hloubí vodorovné chodbičky, jimiž postupně promíchávají jednotlivé vrstvy půdy.
Anecické žížaly, jako žížala obecná, kterou potkáváme při práci na zahradě, hloubí hluboké svislé chodby, někdy i několik metrů dlouhé. V noci vylézají na povrch, kde se živí opadaným listím, které pak zatahují do hloubky.
Toto rozlišení vysvětluje, proč se nedoporučuje brát žížaly ze zahrady pro založení vermikompostéru: hrabavé druhy v uzavřeném prostředí nepřežijí, na rozdíl od kompostovacích červů, kteří jsou dokonale přizpůsobeni životu na povrchu a stravě bohaté na čerstvý odpad. Tyto rozdíly podrobně popisujeme v našem článku Jaký druh červů do vašeho vermikompostéru.
Nenápadní architekti půdy
Ať už jsou epigeické, endogeické, nebo anecické, všechny žížaly mají společný talent: přeměňují organickou hmotu na humus a zároveň půdu provzdušňují a vytvářejí její strukturu. Hloubením chodeb usnadňují vsakování vody a proudění vzduchu až ke kořenům. Trávením organické hmoty ji zpřístupňují rostlinám, a to ve formě bohaté na dusík, fosfor a draslík.
Věděli jste, že…?Žížaly samy tvoří více než polovinu biomasy živočichů žijících na souši.
Jakkoli to může znít překvapivě, toto číslo ukazuje, jak velká je jejich role: žádná jiná skupina živočichů nepracuje na údržbě půdy naší planety tolik a tak nenápadně.
Klíčový článek biodiverzity
Práce žížal prospívá celému řetězci života. Jejich chodbičky se stávají úkrytem pro další drobné půdní organismy, počínaje četnými drobnými živočichy, které najdeme i ve vermikompostéru (chvostoskoci, stínky, bakterie...) a které představujeme v našem článku Život ve vermikompostéru. Jejich exkrementy navíc obohacují půdu o prospěšné mikroorganismy a jejich přítomnost dokonce slouží jako ukazatel dobrého zdraví: půda bez žížal je ve většině případů půda vyčerpaná, zhutněná nebo znečištěná.
Toto zjištění není nic nového. Již ve starověku a později, důkladněji, v 19. století se přírodovědci zabývali těmito drobnými tvory a jejich vlivem na zemědělskou půdu — tento příběh podrobněji vyprávíme v našem článku Historie vermikompostování.
Co to znamená pro váš vermikompostér
Pochopení ekologické role žížal pomáhá lépe docenit přínos vermikompostování. Když u sebe doma v malém měřítku vytvoříte podmínky, v nichž epigeické žížaly přeměňují organickou hmotu, získáte hnojivo stejně bohaté jako to, které příroda vytváří už miliony let. Je to také konkrétní připomínka souvislosti mezi vaším kuchyňským odpadem a úrodností půdy: každá sklizená hrst vermikompostu je výsledkem stejného přírodního procesu, jen urychleného a soustředěného ve vašem vermikompostéru. Jak to funguje, se dozvíte v našem článku Co je to vermikompostér?
DůležitéKdyž pečujete o své kompostovací červy, pečujete ve svém měřítku o jedno z nejstarších a nejúčinnějších soukolí přírody.
Chcete vědět víc?
Pokud vás toto téma nadchlo, v našem knihkupectví najdete dvě knihy věnované výhradně těmto skrytým dělníkům: Éloge du ver de terre č. 2 a Sauver le ver de terre, dvě četby, které navždy změní váš pohled na tyto drobné obyvatele půdy.




























