
Život ve vermikompostéru: drobní užiteční živočichové – je třeba se obávat?
Během několika týdnů si všimnete, že váš vermikompostér neobývají jen červi: usazují se v něm drobní tvorové, někdy ve velkém počtu. Žádnou paniku: v naprosté většině případů jde o zcela běžné obyvatele dobře fungujícího ekosystému, nikoli o škůdce, proti kterým je třeba bojovat. Zde jsou ti nejběžnější a jak je poznat.
Chvostoskoci – nezničitelní a neškodní
Často jsou to ti první, kterých si všimnete: drobounké bílé nebo tmavé tečky o velikosti 1 až 3 milimetry, které se malými skoky vzdalují, když k podestýlce přiblížíte prst. Chvostoskoci se živí plísněmi a rozkládající se hmotou; aktivně se podílejí na přeměně vašeho odpadu ve vermikompost. Pro vaše červy jsou zcela neškodní, i když jsou velmi početní.
Roztoči – nenápadní, ale užiteční
Roztoči, kteří mají malé kulaté tělo a osm nožiček sotva viditelných pouhým okem, jsou ve vermikompostéru téměř vždy přítomni, obvykle v malém počtu. Stejně jako chvostoskoci se živí rozkládající se organickou hmotou a pro vaše červy nepředstavují žádné nebezpečí. Neobvykle velká populace může jednoduše naznačovat příliš vlhké prostředí: přidejte trochu papíru nebo kartonu, aby se mírně vysušilo.
Roupice – nezaměňujte je se svými kompostovacími červy
Tito malí bílí červi o délce přibližně 1 až 2 centimetry se k nerozeznání podobají mladým kompostovacím červům. Rozdíl poznáte podle barvy: vaši červi mají i úplně mladí červenou krev, která jim dodává růžový nádech, zatímco roupice zůstávají bílé po celý život. Vašim červům nijak neškodí — naopak, podílejí se na stejné práci při rozkladu. Jejich hojný výskyt je především užitečným ukazatelem: signalizuje mírně kyselé prostředí. Pokud je to váš případ, obvykle stačí trochu rozdrcených vaječných skořápek, aby se prostředí opět vyrovnalo — podrobněji se tomu věnujeme v článku Jídelníček žížal
Willyho radaMáte-li pochybnosti o nějakém tvorovi, kterého jste ve vermikompostéru objevili, v naprosté většině případů stačí jednoduché pravidlo: pokud se vašim červům daří a kompost postupuje normálně, jeho přítomnost je známkou fungujícího ekosystému, nikoli problému, který je třeba řešit.
Mnohonožky: otázka tvaru, ne obav
Pokud ve vermikompostéru zahlédnete mnohonožku — což je pravděpodobnější, když jako podestýlku používáte zvířecí exkrementy nebo suché listí —, dobře si prohlédněte její tvar, než se začnete znepokojovat. Pravá mnohonožka (mnohonožka svinutá) s válcovitým tělem a dvěma páry nohou na každém článku je výhradně býložravá a pro vaše červy neškodná: živí se listím, které už změkčila vlhkost a bakterie, a podílí se na jeho rozkladu. Její příbuzná stonožka je naopak plochá a má na každém článku jen jeden pár nohou: je to dravec, který může příležitostně napadnout vaše červy. Dobrá zpráva je, že ve vermikompostéru založeném s podestýlkou z nastříhaného papíru nebo kartonu se vyskytuje jen vzácně, protože její přirozený lovecký revír je jinde.
Shrnutí
Chvostoskoci, roztoči, roupice, mnohonožky... většina drobných živočichů, se kterými se ve vermikompostéru setkáte, nejsou vetřelci, ale užiteční spolubydlící, kteří se svým dílem podílejí na stejné přeměně jako vaši červi. Pozorujte je bez obav: jsou známkou vermikompostéru, který žije, a žije dobře.
































