
Jaký druh červů do vašeho vermikompostéru?
Pro vermikompostování nejsou všechny žížaly stejně vhodné. Z více než 6 000 druhů žížal popsaných na světě dokáže v podmínkách vermikompostéru žít a rozmnožovat se jen hrstka. Podívejte se, které zvolit a proč je důležité se nesplést.
Proč se nehodí všechny žížaly
Jak vysvětlujeme na stránce Ekologická role žížal, žížaly se dělí do několika ekologických skupin. Běžné zahradní žížaly (tzv. „hrabavé žížaly“, jako žížala obecná) hloubí v půdě hluboké chodbičky a živí se zeminou již bohatou na organickou hmotu: v uzavřeném prostředí vermikompostéru s vysokou koncentrací čerstvého odpadu prostě nepřežijí. K tomuto účelu se hodí pouze kompostovací červi — povrchoví červi zvyklí žít v opadance a v rozkládající se organické hmotě.
Tři uznávané druhy pro vermikompostování
Použitelní kompostovací červi patří všichni do rodu Eisenia. Vynikají tři druhy:
Eisenia Andreï, přezdívaná „kalifornský červ“ navzdory svému evropskému původu, se pozná podle jasně červené barvy. Dává přednost čerstvým materiálům, ale hůře snáší velká horka.
Eisenia Hortensis (známá také jako Dendrobaena veneta) je větší a rybáři ji dobře znají. Je účinnější u tvrdších materiálů, lépe odolává výkyvům teplot, letním vedrům i zimním mrazům, a v prvních dnech po nasazení se může projevovat trochu jako průzkumnice.
Eisenia Foetida, „hnojní červ“, je červená s šedým nebo žlutým žíháním. Dává přednost materiálům, které jsou již v pokročilém stadiu rozkladu.
Tyto tři druhy spolu v jednom vermikompostéru velmi dobře vycházejí: v průběhu měsíců může jeden z nich převládnout nad ostatními, jednoduše proto, že se nejlépe hodí pro vaše stanoviště, klima a skladbu krmení.
Nenápadné, ale velmi účinné organismy
Tito kompostovací červi mají společné vlastnosti, díky nimž jsou cennými pomocníky. Rychle se rozmnožují: od 8 až 10 týdnů věku se populace může každé dva až tři měsíce zdvojnásobit. Jsou žraví a dokážou každý den zpracovat množství odpadu odpovídající polovině jejich vlastní hmotnosti. A jsou odolní, s délkou života dva až čtyři roky, pokud jsou splněny jejich základní potřeby: stálá vlhkost, tma a teplota ideálně mezi 15 a 25 °C. Rozmnožovací cyklus podrobně popisujeme na stránce Rozmnožování kompostovacích červů
Další zvláštnost: tito červi nemají oči ani plíce. Dýchají kůží, což vysvětluje jejich neustálou potřebu vlhkosti, a vnímají světlo, před kterým instinktivně prchají — proto se okamžitě schovají pod odpad, jakmile otevřete víko vermikompostéru.
Kde sehnat ty správné červy
Na rozdíl od rozšířené představy se nedoporučuje hledat červy přímo na zahradě, pokud nedokážete přesně určit druh: hrozí, že do nádoby přenesete hrabavé žížaly, které nepřežijí, nebo druhy nevhodné pro uzavřené prostředí nádoby. Nejspolehlivějším řešením zůstává pořídit si určené kompostovací červy u specializovaného dodavatele — na Farmě z Moutta zasíláme naše kompostovací červy Eisenia již více než 15 let, jako směs všech tří druhů, pro start bez nepříjemných překvapení. Bezplatnou alternativu popisujeme také na stránce Jak získat červy zdarma.
Při dobrém krmení a ve vhodných podmínkách může z několika desítek červů během jediného roku vzejít několik stovek potomků.
Jak poznat zdravého červa
Zdravý kompostovací červ je aktivní, při kontaktu se světlem se rychle stáhne a má pěkně vlhkou a lesklou kůži. Od určitého věku si na jeho těle všimnete ztluštění: opasku (clitella). Tento světlejší prstenec signalizuje, že červ dosáhl pohlavní dospělosti a je schopen se rozmnožovat — dobrý ukazatel, že je vaše populace v plné síle a připravená růst.




























